Jde o první badatelský úkol svého druhu v českém jazykovém prostředí, který vycházel z národní nářeční slovní zásoby a jejího vývoje. Jeho cílem bylo vymezit a popsat faktory, které tento vývoj ovlivňují.
Uvedená problematika byla zkoumána v rámci tří okruhů. Šlo o specifika spojená
- s procesem ústupu a zanikání nářeční slovní zásoby,
- s existencí regionalismů (domácího i nedomácího původu) vymezených dřívějšími historicko-správními hranicemi i mimo ně; zvláštním tématem jsou zde výrazy, které vznikly v důsledku přirozeného územního kontaktu česko-německého, nebo problematika lexikálních nářečních shod českých/moravských a slovenských (západoslovenských),
- s koncentrací/navrstvením slov různého (jinojazyčného) původu v témž regionu.
Vývoj dialektů má specifické rysy, jejichž uplatnění je v rámci každého zkoumaného tématu rozdílné. Patří k nim vázanost dialektu na konkrétní území, působení faktorů zejména sociolingvistických, které ovlivňovaly a ovlivňují povědomí o prestižnosti/neprestižnosti nářečního vyjadřování, profesní specifičnost regionu (zemědělství, tradiční řemesla, chov hospodářských zvířat, pastevectví aj.), administrativně-správní specifičnost regionu (vázanost na dřívější hospodářsko-správní hranice), kontakty s regiony sousedními, též jinojazyčnými (v rámci dřívějších státních uspořádání), působení středověkých, popř. též novověkých kolonizací apod.
Každé z uvedených témat vyžadovalo vzhledem ke svému charakteru specifický přístup. Nářeční materiál byl srovnáván též se Slovníkem nářečí českého jazyka a s dalšími vybranými slovníky. V českém prostředí šlo o Staročeský slovník (a další slovníky zabudované v databázi Vokabuláře webového), Slovník česko-německý Josefa Jungmanna, o Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého. Další srovnávací bází byly nářeční slovníky, Český jazykový atlas a (národní i nadnárodní) atlasy jiných jazyků; sledovaly se nejen případné shody se zkoumaným materiálem českým (např. v motivacích daných pojmenování), ale též shody či rozdíly v obecných vývojových tendencích. Důležitým zdrojem pro analýzu byly rovněž historické atlasy, mapy a další archivní materiál, podle potřeby byla využita i díla jiná (atlasy speciálního zaměření apod.).
Výsledky řešení představují významný příspěvek k poznání vývoje naší mateřštiny.
V rámci úkolu byla vydána monografie Život ve slovech, slova v životě. Procházka labyrintem českých nářečí.
