Zajímavé dotazy

Dotaz:

Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy Dobrý den, pane Nováku, nebo musím použít oslovení Vážený pane Nováku?

 

Odpověď:

Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek vážený: Vážený pane Nováku, Vážený pane předsedo, Vážený pane magistře apod. Tato forma oslovení se užívá i v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu dobrý den s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu Vážený pane Nováku, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu Vážený pane Nováku před spojením Dobrý den, pane Nováku. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi. 

kd, hm  

Více zde

Konference Propria a apelativa – aktuální otázky III

Ve dnech 3. a 4. června se v Liberci uskuteční konference Propria a apelativa – aktuální otázky III, na jejíž organizaci se podílí také oddělení onomastiky ÚJČ AV ČR. Účastníci ze čtyř zemí na konferenci budou referovat o aktuálním výzkumu v oblasti slovní zásoby a vlastních jmen. Část konference bude možné sledovat online. Bližší informace i program celé akce jsou dostupné zde.

 

2. 6. 2024

Vyšel časopis Acta onomastica 1/2024

Nové číslo časopisu Acta onomastica přináší 10 studií, 3 recenze a rozhovor s prof. Rudolfem Šrámkem. Mimo jiné si můžete přečíst příspěvek Martiny Ptáčníkové o toponymii Adršpašsko-teplických skal nebo shrnutí dosavadního výzkumu osobních jmen v Maďarsku, Polsku, Česku a na Slovensku, jehož spoluautorkou je Žaneta Dvořáková. 

31. 5. 2024

Pozvánka na konferenci Jeden jazyk naše heslo buď

Zveme vás na 12. ročník puchmajerovské konference Jeden jazyk naše heslo buď, která se uskuteční 17.–18. října 2024 v Radnicích a na jejíž organizaci se podílí rovněž Ústav pro jazyk český. Vzhledem k blížícímu se 175. výročí založení Spolku radnických ochotníků bude tématem letošního ročníku spolková činnost v 19. století. Vítány jsou konferenční příspěvky např. z oblasti historie, archivnictví, lingvistiky, literární historie, kunsthistorie či etnografie. Více informací o konferenci naleznete zde

 

28. 5. 2024

Nové číslo časopisu Slovo a slovesnost

V novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 85, 2024, č. 2) se Tatiana Perevozchikova zabývá českými posesivními zájmeny v infinitivních konstrukcích. Petr Nejedlý zkoumá vztah mezi poezií Václava Hanky a lidovými písněmi. Dick Smakman, Sandy Barasa, Cassie Smith-Christmas a Nathan Albury-Garcés uvažují nad tématem kulturní diverzifikace sociolingvistiky. Petr Kaderka, Jakub Mlynář, Jiří Nekvapil, Tamah Sherman a František Tůma pojednávají o teorii ko-operativního jednání Charlese Goodwina. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.

28. 5. 2024

Vyšla Naše řeč 2/2024

Druhá letošní Naše řeč je věnována památce Kamily Smejkalové: číslo otevírá vzpomínka redakce na vedoucí redaktorku časopisu a uzavírá je její souborná bibliografie, sestavená oddělením vědeckých informací. Článek Milady Homolkové se věnuje materiálům Zdeňka Tyla k pramenům Jungmannova slovníku a příspěvek Blanky Nedvědové se zaměřuje na paleozoologickou terminologii v témže lexikonu. V rubrice Drobnosti přináší Marta Šimečková poznatky k okazionalismu plesmeřisko a Žaneta Dvořáková shrnuje problematiku (nepřesných) datací nejstarších zákonných předpisů o osobních jménech.

23. 5. 2024

Slavnostní představení výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí

Dne 23. května 2024 od 17 hodin se v Národopisném muzeu Plzeňska uskuteční slavnostní představení krátkodobých výstav Kriticky ohrožené jevy našich nářečí a Karel Klostermann a zrod Šumavy. Za přítomnosti autorů obou výstav bude po celý den v muzeu probíhat doprovodný program. Můžete se těšit na přednášky, program pro školy či křest a představení knihy Atlas nářečí českého jazyka – nominativ singuláru feminin. 

15. 5. 2024

Archív aktualit