Vokabulář webový

Vstup na úvodní stránku Vokabuláře je zde:
 

 

Vokabulář webový je internetová aplikace, která od listopadu 2006 postupně zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové zdroje k poznání historické češtiny. Tvůrcem a provozovatelem Vokabuláře webového je oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR.

 

 

V současné době tvoří Vokabulář webový tyto lexikální zdroje: Malý staročeský slovník (MSS), Slovník staročeský Jana Gebauera (GbSlov), Staročeský slovník, sešit 1–26 (StčS), Slovníček staré češtiny Františka Šimka (ŠimekSlov), Index Slovníku staročeských osobních jmen Jana Svobody (IndexSvob), Elektronický slovník staré češtiny (ESSČ)digitalizovaná lístková kartotéka Jana Gebauera.


Ve Vokabuláři dále zpřístupňujeme slovníky, které zatím nebylo možné zapojit do jednotného vyhledávání. Jedná se o dvě vydání Česko-německého slovnáře Jana Václava Pohla, jehož elektronické edice vytvořil se svými kolegy prof. Tilman Berger z univerzity v Tubinkách; dalšími nezapojenými zdroji jsou např. Dodavky ke slovníku Josefa Jungmanna od F. L. Čelakovského; Slovář český, to jest slova některá česká jak od Latinářův, tak i od Němcův vypůjčená, zase napravená a v vlastní českou řeč obrácená k užívání milovníkův české řeči Jana Františka Josefa Ryvoly a Deutsch-böhmisches Wörterbuch Josefa Dobrovského, Thesaurus Linguae Bohemicae Václava Jana Rosy nebo elektronická edice tříjazyčného nomenklátoru Daniela Adama z Veleslavína, jež je propojená s digitalizovanými obrazy původního tisku. Formou digitalizovaných obrazů doplněných o metainformace jsme v modulu digitalizovaných slovníků zveřejnili Slovník česko-německý Josefa Jungmanna – jedná se o fotokopie archivního exempláře, v němž sám autor označoval opravy a doplňky textu.

 

 

Na stránky Vokabuláře webového jsme umístili rovněž zdroje, z nichž zájemce získá informace nad rámec jednotlivých lexikálních jednotek. Staročeská textová banka obsahuje texty staročeských literárních památek a zároveň může do určité míry nahradit dokladovou část u těch staročeských lexikografických zdrojů, které ji neobsahují. Do středněčeské textové banky zahrnujeme texty nestaročeské, tj. pocházející z období 16. až začátku 19. století. S bankami je možné pracovat s pomocí původního korpusového manažeru vyvinutého pro Vokabulář webový nebo v aplikaci KonText. V edičním modulu jsou literární texty prezentovány společně se základním komentářem k textu. Díla starší české literatury poskytujeme též ve formě audioknih.


Poučení o historické češtině najde uživatel také v modulu digitalizovaných mluvnic a obdobných příruček z 16.–19. století. Modul slouží nejen ke studiu dobového stavu a proměn českého jazykového systému, ale též k bádání o vývoji českého mluvnictví. V modulu odborné literatury je zveřejněna Historická mluvnice jazyka českého Jana Gebauera a monografie Vývojové postupy slovní zásobyRekonstrukce lexikálního vývoje Igora Němce v podobě plného textu.

 

V sekci nástroje jsou volně k dispozici především pomůcky pro editaci historických textů, a to spolu s certifikovanou metodikou pro jejich používání, a nástroje usnadňující strojovou analýzu textů.

 

Rozvoj Vokabuláře webového umožnil mj. projekt Ministerstva kultury ČR č. DF12P01OVV028 „Informační technologie ve službách jazykového kulturního bohatství projektu“, projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 „Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI a program Strategie AV21 Akademie věd České republiky.