Zajímavé dotazy

osudí

Dotaz:
Rád bych se zeptal, co znamená slovo osudí.

probíhat

Dotaz:
Během studií nám kdysi kdosi vtloukal do hlavy, že se nesmí používat slovní spojení v průběhu akce a akce probíhala atd., protože probíhat je možné jen cílovou páskou nebo dveřmi. Ale žádné další odůvodnění k tomu neznám.

Tycho Brahe

Dotaz:
Zajímalo by mě, jak se správně skloňuje jméno Tycho (de) Brahe?

před asi dvěma lety

Dotaz:
Stále více se v internetových novinách i ve zprávách v televizi setkávám s tím, že předložka se ve větě přesouvá před částice nebo příslovce, objevuje se tedy něco ve stylu: byli tam o přibližně dvě hodiny později nebo stalo se to před asi dvěma lety. Je jasné, že smysl věty se tím nijak nemění, ale zní to opravdu divně. Nevíte, odkud se to vzalo a proč se to tak rychle uchytilo?

Švýcarsko

Dotaz:
Chtěl bych se zeptat, proč se ve slově Švýcarsko píše tvrdé -ý-, když ve všech jiných jazycích je -i- měkké (Schweiz, Switzerland, Svizzera atp.).

nikdo nezraněn

Dotaz:
Jak mám rozumět informaci, která prošla v titulcích pod obrázky v TV a která zní nikdo nezraněn? Byl tedy někdo zraněn nebo nebyl nikdo zraněn nebo byli všichni zraněni? Mám dojem, že byla tato informace formulována špatně.

strašně hodnej, pěkně hnusný

Dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, jako hrozný a líbí, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že vyřčené slovo s sebou nese energii a že se tak vlastně použitím záporně nabitého příslovce ruší celkové vyznění sdělení, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?

sobice

Dotaz:
Zajímalo by mě, jaký je název pro samici od soba? (Tak jako je srnec – srna, jelen – laň atp.).

přestupní, přestupný

Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně jevu, který mne dost zaskočil. Dostal se mi do ruky lístek, na němž bylo uvedeno přestupná jízdenka. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli se to dá považovat za správné. Vždy jsem si myslela, že jízdenky jsou pouze přestupní a že slovo přestupný se používá jen ve spojeních jako přestupný rok. Prosím Vás tedy o objasnění tohoto jevu.

svářečský – svářecí

Dotaz:
Prosím o upřesnění, který z výrazů je správný pro označení školy, ve které se lidé učí svařovat: svářečská škola, nebo svářecí škola? Nebo lze užít bez rozdílu oba tvary?

upír

Dotaz:
Našel jsem v PČP, že se slovo vampýr píše pouze s Y, a varianta s I není přípustná – je to dáno původem slova? Je odlišný od slova upír, kde se píše I, když mají obě slova prakticky stejný význam?

bude bývat

Dotaz:
Lze ve spisovné češtině používat sousloví „bude bývat“, a to pro vyjádření děje, který očekáváme v budoucnosti a je jasné, že bude probíhat nějaký delší čas? Jako příklad bych uvedl větu „Mistrovství světa v ledním hokeji bude bývat ve Švýcarsku“. Je mi jasné, že tento výraz působí již na první pohled dost kostrbatě a obsah sdělení se dá vyjádřit o poznání libozvučnější větou, ale zajímá mě, jestli je sousloví bude bývat jako takové ve spisovné češtině teoreticky vůbec možné.

Basamtka

Dotaz:
Obracím se na vás s prosbou o pomoc s etymologií toponyma Basantka (někdy též Basamtka). Jedná se o název samoty poblíž Borotína na Táborsku. V historických pramenech ani u místních obyvatel jsem nenašel žádnou stopu vedoucí k interpretaci tohoto jména. Zbývá tedy pouze jazykový rozbor. Pokud se Vám podaří zjistit cokoli o původu tohoto slova, budu vám velmi vděčný.

konstelace

Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem na správné psaní slova konstelace ve spojení rodinné konstelace. Setkala jsem se s názorem, že v případě tohoto slova existuje dubleta – vedle varianty slova konstelace ještě varianta konstalace. Hledala jsem tento tvar v Akademickém slovníku cizích slov i na internetu, ale nikde jsem se nedočetla potvrzení varianty s písmenem „a“ uprostřed slova. Bohužel člověk, který tvrdí, že obě varianty jsou správné, neb obě má potvrzeny z odborné literatury – slovníku, si nemůže vzpomenout na zdroj potvrzení této dublety.

Siwiecova ulice

Dotaz:
Jedna z žižkovských ulic (dosud Havelkova) byla nedávno pojmenována Siwiecova. (Polák Ryszard Siwiec se v roce 1968 upálil ve Varšavě na protest proti polské účasti na intervenci do Československa.) Nejsem si jist, zda tento tvar z hlediska spisovného jazyka obstojí – tedy zda by ulice neměla nést název Siwcova, ev. Ryszarda Siwce.

přehypovaný

Dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda lze nějak vysvětlit slovo „přehypovaný“, ve smyslu: Ten film je přehypovaný. Toto slovo je oblíbené mezi mladou generací.

ukolébavka

Dotaz:
Znám z dětství ukolébavku:

Hajajú, hajajú, půjdeme do hájů
natrháme kvíťa pro to naše díťa …
Spi Janečku milý, holůbečku sivý,
mamička ťa belá, tatíček kombélá.

Mohli byste mi prosím napsat, co to ti rodiče vlastně dělají? Ať vím, co synovi zpívám.

čárky v souvětí

Dotaz:
Velmi prosím o opravu interpunkce v tomto souvětí: Přestože, jako správní puberťáci, jen neradi dáváme najevo své pocity, víme dost přesně, že tím, co z naší základky dělá místo snesitelné, a nebojím se říct, že občas až příjemné, je naše vedení a celý učitelský sbor.

gurmán – gurmet

Dotaz:
Chtěla bych se zeptat na správnost psaní – dle významu slov gurmet a gurmán. Někde se uvádí, že gurmet je odborník na jídlo, labužník, znalec, kdežto gurmán je žrout, ten který se přežírá. Jindy je i gurmán považován (či je psáno ve smyslu) za labužníka. Je tedy v jejich použití rozdíl?

vylouhovat – vyluhovat

Dotaz:
Prodáváme výrobky certifikované značkou Fair Trade a k některým dováženým výrobkům zhotovujeme polepky s českým překladem. Prosím Vás o radu, zda se má čaj vylouhovat nebo vyluhovat?