Vesmír: O neurčitosti počtů
15. 7. 2016
Vojtěch Veselý se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/7) věnuje užívání určitých číslovek v neurčitém významu. O tom, co je motivem výpovědí jako Měl jako obvykle tisíc výmluv nebo Na stadionu bylo pět a půl diváků, se dočtete zde.
Prázdninový provoz jazykové poradny
30. 6. 2016
Upozorňujeme, že po dobu letních prázdnin bude telefonický provoz jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR omezen pouze na středy 9–12 a 13–15 hodin. Ve středu 13. 7. bude poradna z technických důvodů uzavřena.
Vznikla brožura o Slovníku nářečí českého jazyka
23. 6. 2016
Asi nikoho nepřekvapí, že v českých nářečích brumbál není ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích a baroš není slavný fotbalista. Ale víte, že bába v našich nářečích není jen stará žena, že borec nemá nic společného s přeborníkem a že cimbuří není ozubené zakončení hradeb? Víte, co dělá ten, kdo chodí voprašovat betlém? A jak vypadá člověk, který by se mohl schovat za bidlo a břicho má jako obrácený lavór, nebo ten, kdo je boubelatý jako hrábě? Se Slovníkem nářečí českého jazyka se můžete stručně seznámit v brožuře Martiny Ireinové a Hany Konečné.
Výběrové řízení: učitel zkouškových kurzů a odborného psaní v angličtině
22. 6. 2016
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na místo učitele zkouškových kurzů angličtiny a odborného psaní v angličtině v Kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR. Náplní je prezenční výuka dospělých studentů v kurzech vyšších úrovní (B2–C1), výuka doktorandů a vědců v online kurzech odborného psaní v angličtině, tvorba kurzů psaní v AJ a příprava seminářů k odborné komunikaci v AJ.
Vesmír: Už jsme kakali?
15. 6. 2016
Martina Holcová se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/6) věnuje užívání tzv. mateřského plurálu. O tom, kdo a v jakých situacích tento expresivní jazykový prostředek používá, se dočtete zde.
Vyšlo nové číslo časopisu Slovo a slovesnost
9. 6. 2016
Druhý letošní sešit Slova a slovesnosti (roč. 77, 2016, č. 2) je věnován bohemistickým tématům. Václav Cvrček, Anna Čermáková a Michal Křen představují koncepci nového synchronního korpusu psané češtiny SYN2015. Jiří Pergler se zabývá otázkou, proč dnes reflexivum se stojí na pomezí zájmena a morfému/částice. Stať Tomáše Dubědy mapuje variabilitu ve výslovnosti cizích slov a představuje databázi, která při výzkumu vznikla. Diskusní příspěvek Jiřího Homoláče, Kamily Mrázkové a Jitky Veroňkové se věnuje metodologii variační sociolingvistiky, a to v reakci na dříve uveřejněný článek Jana Chromého. Více o novém čísle zde.
Vesmír: Facelift rozjasňuje tvář a dává jí příjemně optimistický výraz
20. 5. 2016
Michaela Lišková se v jazykovém koutku pro časopis Vesmír (2016/5) věnuje slovníkové exemplifikaci. Při volbě příkladů do slovníku je třeba postupovat uvážlivě: v lexikonu se totiž nejen uchovává bohatství jazyka, ale zrcadlí se v něm i národní a kulturní identita. Více zde.
Přednáška: Čas v jazyce a ve slovníku
16. 5. 2016
Zveme na přednášku Michaely Liškové z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ s názvem Čas v jazyce a ve slovníku, která se bude konat v rámci vědecké kavárny na Veletrhu vědy 2016, a to 20. května 2016 od 11:00 ve veletržním areálu v pražských Letňanech.
Vyšla Stylistika mluvené a psané češtiny
13. 5. 2016
Pracovníci oddělení stylistiky a lingvistiky textu ÚJČ ve spolupráci se svými kolegy z pražských vysokých škol připravili pro nakladatelství Academia novou Stylistiku mluvené a psané češtiny. Monografie doplňuje dosavadní výzkumy stylu českých textů a staví na nejnovějším materiálu. Stylistické dění spojuje se sférami komunikace běžné, institucionální, odborné, učební, mediální, reklamní a literární. Kniha je určena především lingvistům, studentům a profesionálním uživatelům češtiny, díky analýzám bohatého materiálu však může oslovit i širší okruh čtenářů.
Nová kniha o dějinách češtiny a českých dějinách
13. 5. 2016
Bohumil Vykypěl z etymologického oddělení ÚJČ vydal v Mnichově novou knihu Perspektiven auf die Geschichte des Tschechischen und die tschechische Geschichte. Srovnává v ní některé aspekty dějin keltských a slovanských jazyků, zejména češtiny. Očima funkčně-strukturní pražské školy se dívá na dílo starší české gramatografie a pojednává o staré češtině v zrcadle jazykového kontaktu. Píše o kulturních aspektech díla Viléma Mathesia a o osudech české jazykovědy za komunismu a nakonec se opatrně dotýká i smyslu českých dějin a postavení české kultury v Evropě.
