JAK NAPSAT ODBORNÝ TEXT

Světla Čmejrková – František Daneš – Jindra Světlá
LEDA, Praha 1999

Praktická příručka věnovaná psaní odborných textů, první svého druhu u nás, chce poradit specialistům z různých oborů, jak srozumitelně, přesvědčivě i osobitě stylizovat své texty. Její specifičnost spočívá v tom, že seznamuje čtenáře nejen s českými zvyklostmi odborného vyjadřování, ale i normami mezinárodními, zejména anglosaskými. Příručka je určena odborníkům v oborech humanitních, přírodovědných a technických, vysokoškolským učitelům i studentům. Přináší poučení jak těm, kteří se se způsoby psaní odborných textů teprve seznamují, tak těm, kteří se chtějí zdokonalit.

 

OBSAH

 

PŘEDMLUVA 

 

1. OD JAZYKA VĚDY KE KOMUNIKACI VE VĚDĚ

1.1 Variabilita a normy vědeckého vyjadřování
1.2 Psanost a mluvenost ve vědě
1.3 Vliv cizích jazyků a norem
1.4 Zájem o rétoriku vědeckého vyjadřování
1.5 Společenství jazykové a společenství diskursní

1.5.1 Diskursní společenství a jeho funkce
1.5.2 Experti a zasvěcování nových členů společenství

 

2. MEZIKULTURNÍ KOMUNIKACE

2.1 Jazykové a kulturní rozdíly ve vědeckém vyjadřování
2.2 Kulturně odlišné intelektuální styly
2.3 Český vědecký diskurs v mezikulturním kontextu 
2.4 Charakteristické rysy českého intelektuálního stylu 

2.4.1 Modalizovanost
2.4.2 Autorská skromnost
2.4.3 Kompoziční volnost

 

3. ZÍSKÁVÁNÍ DOVEDNOSTÍ VE VĚDECKÉM VYJADŘOVÁNÍ

3.1 Vědecké vyjadřování v české stylistice
3.2 Vědecké vyjadřování v pohledu anglosaském
3.3 Psaní vědeckých textů jako pedagogická disciplína 

3.3.1 Psaní kognitivní a psaní komunikativní
3.3.2 Je výuka psaní na školách dostačující?

 

4. ŽÁNROVÁ DIFERENCIACE VĚDECKÉHO DISKURSU 

4.1 Typy vědeckých textů a rozrůzněnost disciplín
4.2 Obory přírodovědné a obory humanitní
4.3 Texty vědecké, naučné, popularizační a učební
4.4 Obecné požadavky kladené na vědeckou komunikaci 
4.5 Různé jazykové kódy a registry vědeckého vyjadřování

 

5. AUTOR, ČTENÁŘ A DALŠÍ SUBJEKTY V TEXTU 

5.1 Sociální a interakční charakter vědeckého textu 
5.2 Autor

5.2.1 Autorský plurál a plurál inkluzivní
5.2.2 Neosobní vyjadřování
5.2.3 Autor v 1. osobě singuláru 

5.3 Čtenář

5.3.1 Čtenář zasvěcený a laik 
5.3.2 Popularizační zaměření textu 

5.4 Interakční povaha vědeckého textu 

5.4.1 Strategie zdvořilosti 
5.4.2 Ohled na tvář vědecké obce

5.5 Další subjekty v textu 
5.6 Strategie kritické a polemické
5.7 Obraznost ve vědeckém textu a jiné strategie uvolnění

 

6. KANONICKÉ ČÁSTI VĚDECKÉHO TEXTU 

6.1 Titulek a jeho typy

6.1.1 Titulky naznačující/specifikující téma 
6.1.2 Titulky formulované jako otázky
6.1.3 Titulky obsahující rematickou informaci 
6.1.4 Titulky specifické – obsahující citace a výroky
6.1.5 Strategie titulků: zobecnění, zpřesnění, obraznost a názornost

6.2 Abstrakt

6.2.1 Smysl a funkce abstraktů
6.2.2 Obsahová struktura abstraktu a jeho typy
6.2.3 Některé charakteristické jazykové a slohové jevy

6.3 Kompozice vědeckého článku 

6.3.1 Proces psaní a jeho produkt
6.3.2 Kompoziční struktura vědeckého článku 
6.3.3 Model IMRAD (Introduction – Methods – Results – Discussion)
6.3.4 Analýza kompozice českých odborných článků

6.4 Shrnutí

 

7. CO DRŽÍ TEXT POHROMADĚ A DÁVÁ MU SMYSL

KOHERENCE TEXTU A JEJÍ PROSTŘEDKY

7.1 Podstata a druhy koherenčních vztahů
7.2 Čím začít a jak pokračovat

Vztahy tematické

7.2.1 Rozvíjení tematické linie
7.2.2 Tematické posloupnosti a jejich typy
7.2.3 Konkretizace typů tematických posloupností v textu 

7.3 Vzájemné souvislosti mezi událostmi nebo ději 

Vztahy obsahově-logické

7.3.1 Podstata a druhy obsahově-logických vztahů
7.3.2 Vztahy povahy příčinné: příčina/důvod, podmínka, přípustka, účel
7.3.3 Vztahy časové: současnost, předčasnost, následnost
7.3.4 Vztahy charakteru souřadného: slučovací, odporovací, konfrontační, alternativní

7.4 Opakovaný výskyt téhož předmětu řeči 
7.5 Jak výklad uspořádat a jak při něm postupovat

Vztahy (funkce) kompoziční

7.5.1 O kompozici obecně
7.5.2 Kompoziční funkce na různých úrovních textu 
7.5.3 Typy kompozičních funkcí

 

8. OD VÝPOVĚDI K ODSTAVCI A KE KAPITOLE

ČLENĚNÍ TEXTU NA ODSTAVCE A VYŠŠÍ CELKY

8.1 Obecná charakteristika odstavce
8.2 Principy členění textu na odstavce
8.3 Tematická výstavba odstavce
8.4 Počátky a konce odstavců

8.4.1 Počátky odstavců
8.4.2 Konce odstavců

8.5 Výstavba odstavcových skupin
8.6 Síť orientačních výrazů v textu. Mezititulky

8.6.1 Orientátory
8.6.2 Mezititulky

8.7 Celková lineární segmentace textu a její hierarchie

 

9. MODALITY SDĚLOVÁNÍ

9.1 Jaké záměry spojujeme se svým sdělením Komunikační (ilokuční) funkce

9.1.1 Komunikační funkce prostě sdělovací (oznamovací

a formulační) a její modifikace

9.1.2 Komunikační funkce tázací
9.1.3 Komunikační funkce výzvová

9.2 Jakou platnost připisujeme své výpovědi  Modality výpovědi

9.2.1 Co by (ne)mělo nebo (ne)mohlo být. (Modalita deontická či voluntativní)
9.2.2 Jak jste si jisti svým tvrzením? (Modalita epistémická či jistotní)
9.2.3 Oslabování platnosti výpovědi („hedging“)
9.2.4 Vysoká modalizovanost českých vědeckých textů
9.2.5 Vyjadřování zájmů a hodnotících soudů

 

10. JE VÁŠ VÝKLAD JASNÝ, SROZUMITELNÝ, PŘEHLEDNÝ A NEPŘETÍŽENÝ?

10.1 Úspornost versus rozvitost

Explicitnost versus implicitnost

10.1.1 Úspornost vs. rozvitost
10.1.2 Explicitnost vs. implicitnost

10.2 Zhuštěnost versus uvolněnost textové stavby

Hierarchizace

10.2.1 Zhuštěnost vs. uvolněnost
10.2.2 Hierarchizace obsahových složek sdělení

10.3 Srozumitelnost, jasnost, přehlednost

10.3.1 Myšlenkové zpracování obsahu 
10.3.2 Gramatická (syntaktická) stavba 
10.3.3 Uspořádání sdělované informace
10.3.4 Relativnost srozumitelnosti 
10.3.5 Odborná terminologie

10.4 Jednoznačnost, určitost, přesnost – víceznačnost, neurčitost, vágnost

10.4.1 Kdy mají nepřesnost nebo nejednoznačnost své oprávnění
10.4.2 Výrazové prostředky pro nepřesnost, neurčitost, přibližnost apod.

10.5 Objektivnost, neosobnost, věcnost – subjektivnost, osobitost, obraznost

10.5.1 Úloha subjektu badatele
10.5.2 Vyjadřování obrazné, metaforické

 

11. VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ VĚDECKÉHO TEXTU 

11.1 Druhy doplňujících složek textu a způsoby jejich uvádění
11.2 Poznámkový aparát
11.3 Citace v textu 

11.3.1 Citát
11.3.2 Bibliografický odkaz 

11.4 Bibliografické citace

11.4.1 Citace knihy
11.4.2 Citace článku ve sborníku 
11.4.3 Citace časopiseckého článku 
11.4.4 Citace novinového článku 

11.5 Odkazy v textu 
11.6 Příklady
11.7 Ilustrace
11.8 Průvodní aparát

11.8.1 Přílohy
11.8.2 Rejstříky
11.8.3 Seznam literatury
11.8.4 Seznam tabulek a vyobrazení

 

12. GRAFICKÁ ÚPRAVA TEXTU 

12.1 Úprava rukopisu 
12.2 Grafické zvýrazňování složek textu 
12.3 Typografická úprava textu 
12.4 Úprava nadpisů (titulků)
12.5 Odsazení textu 
12.6 Prezentace výčtů
12.7 Interpunkční znaménka 

12.7.1 Tečka 
12.7.2 Čárka 
12.7.3 Otazník 
12.7.4 Vykřičník 
12.7.5 Středník 
12.7.6 Dvojtečka 
12.7.7 Tri tečky
12.7.8 Apostrof
12.7.9 Uvozovky
12.7.10 Pomlčka 
12.7.11 Spojovník 
12.7.12 Závorky
12.7.13 Lomítko 

12.8 Vyznačování částí textu 

12.8.1 Číselné označování částí textu 
12.8.2 Abecedně-číselné označování částí textu 

  SEZNAM LITERATURY		  

4. 1. 2011