Internacionalizmy v nové slovní zásobě.

V 80. a 90. letech 20. století došlo k řadě společenských a politických změn, které ovlivnily vývoj české slovní zásoby. Po roce 1989 – v nové společenské situaci – začalo v souvislosti s přílivem nových jevů přibývat značné množství nových lexikálních jednotek, jejichž nezanedbatelnou část tvoří internacionalizmy, tj. mezinárodní slova.

 

Rozvoj slovní zásoby a zároveň její internacionalizace je dynamický proces ovlivněný přibýváním společensko-ekonomických, kulturních, a tedy i jazykových kontaktů, a podporovaný vznikem a užíváním nových forem komunikace (internet, e-mail aj.). Kvantitativní nárůst slovní zásoby a změny v ní se projevují paralelně ve všech slovanských jazycích.

Sledování nové internacionální slovní zásoby se jeví jako velmi potřebné nejen z konfrontačního pohledu. Studium dynamických tendencí ve slovní zásobě přispívá k hlubšímu poznání inovačních procesů v češtině i v dalších slovanských jazycích a prohlubuje poznatky o současném jazykovém kontaktu geneticky blízkých jazyků. Nezanedbatelné rovněž je, že jak materiálová báze, tak dílčí studie napomohou ke zmapování stavu slovní zásoby češtiny (i ostatních slovanských jazyků) před jejich předpokládaným začleněním do Evropské unie – můžeme totiž předpokládat, že poté dojde ve slovní zásobě k výrazným změnám.

Konference Internacionalizmy v nové slovní zásobě jako součást grantového projektu Internacionalizmy v současné slovní zásobě češtiny (reg. č. B9061101) měla za cíl zejména shromáždit nejaktuálnější příspěvky týkající se internacionálních slovních jednotek, a to od českých, slovenských, polských a bulharských lingvistů.

Internacionalizace je jednou z výrazných, můžeme říci v dnešní době dominantních tendencí rozvoje slovní zásoby slovanských jazyků. Je jí dlouhodobě a systematicky věnována pozornost, v poslední době mj. v monografii Slowotwórstwo / Nominacja (Opole, 2003), která byla vydána k XIII. Mezinárodnímu sjezdu slavistů. Obecně je možno říci, že od rámcového teoretického pohledu na tematiku internacionalizmů přecházejí lingvisté na konkrétněji zaměřená témata, a to především na skupiny internacionalizmů ve slovotvorném systému jednotlivých jazyků a na jejich komunikační zakotvenost.

Příspěvky přednesené na konferenci se týkají širokého spektra výzkumu internacionálních lexikálních jednotek, jak témat obecných, např. definování internacionalizmů, tak problémů konkrétních, zejména adaptačních mechanizmů internacionálních lexikálních jednotek, a to jak na rovině foneticko-fonologické, tak na rovině pravopisné, slovotvorné a rovněž stylistické.

Příspěvky jsou publikovány s minimálními zásahy, případné úpravy příspěvků jsou technického a grafického charakteru, nezasahují do stylistické nebo obsahové stránky textu příspěvků. 

Zdeňka Tichá, Albena Rangelova