Barbora Štěpánková
ÚFAL, Praha 2014
Publikace je zaměřena na popis částicových výrazů s aktualizační funkcí, aktualizátorů, a to z pohledu sémantického i funkčního. Zabývá se jak významy jednotlivých výrazů, tak i sémantickými rysy společnými jejich určité skupině. Cílem je také charakterizovat vlastnosti a slovnědruhové zařazení těchto výrazů, a především pak specifikovat jejich roli v rámci věty, zejména z pohledu aktuálního členění.
Výrazy, které vzhledem k jejich charakteristické aktualizační funkci označujeme jako aktualizátory, lze ze slovnědruhového pohledu zahrnout mezi částice, tj. jde o výrazy, které nejsou větnými členy (vs. např. příslovce) ani jejich součástmi (vs. např. předložky) a netvoří samostatné výpovědi (vs. např. citoslovce). V některých ohledech se blíží spojkám, společně s nimi tvoří víceslovné spojkové výrazy, mohou modifikovat souřadicí spojky, hrají úlohu při strukturaci textu apod. Ve většině případů jde o výrazy homonymní, především se spojkami a příslovci, či polysémní, tj. výrazy s dalšími částicovými významy.
Výsledky práce jsou využívány v lexikografické praxi – autorka se soustřeďuje na zpracování synsémantik v novém výkladovém slovníku současné češtiny.
1. 4. 2015
