Ústav pro jazyk český, v. v. i. - Ústav pro jazyk český, v. v. i.

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

 
 
Adolf Patera (1839–1912) Alexandr Stich (1934–2003) Bohuslav Balbin (1961–1688) 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gifDaniel Adam z Veleslavina 100let-rokyxxx.gif 100let-rokyxx.gif 100let-rokyx.gifKarel-Ignac-Tham_1763_1816.jpgMartin-Hattala_1821_1903.jpgPavel_Eisner_1889_1958.jpgVaclav-Hanka_1791_1861.jpgVaclav-Machek_1894_1965.jpgVaclav_Ertl_1875_1929.jpgVilem-Mathesius_1882_1945.jpg Vladimir-Smilauer_1895_1983.jpg Zikmund-Hruby-z-Jeleni-1497_1554.jpg Zdeněk Tyl (1913-2008)cmejrkova-svetla.jpghavlova-eva.jpgfilipec-josef.jpgkopecnyfrantisek.jpgAdolf Erhart (1926–2003)Dokulil-Milos.jpg

 

Ústav pro jazyk český  › lingviste

Josef Zubatý

 

GEBAUER, Jan (1838–1907)
 ZUBATÝ, Josef (1855–1931). Vystudoval na filozofické fakultě pražské univerzity klasickou a staroindickou filologii, baltistiku, slavistiku a indoevropeistiku mj. u A. Ludwiga, M. Hattaly. V r. 1883 PhDr., 1884 habilitace, od r. 1891 mimořádný profesor a od 1896 řádný profesor srovnávacího jazykozpytu indoevropského a staroindické filologie. Člen České akademie věd a umění (od r. 1923 její prezident) a Královské české společnosti nauk. Měl silné zájmy hudební, sám i komponoval a doprovázel jako asistent A. Dvořáka do Anglie k převzetí čestného doktorátu v Oxfordu. Byl aktivně zapojen do organizování českého vědeckého života v Akademii věd i v redakcích odborných periodik. Člen řady zahraničních akademií a vědeckých ústavů v Německu, ve Francii, v Anglii, v Rusku, v Bulharsku, v Lotyšsku, ve Finsku, v Srbsku, v Polsku. Čestný doktor Masarykovy univerzity. Tematicky opsalo jeho vědecké dílo pozoruhodný vývojový oblouk od oblasti indické a obecně indoevropsky srovnávací přes baltistiku a slavistiku až k bohemistice, do níž byl po r. 1918 zabrán už zcela. Publikoval z ní desítky článků především lexikologických, etymologických a frazeologickch, vždy v široce komparatistickém zarámování. Byl českým reprezentantem etnopsychologického jazykovědného směru a vytvořil originální teoretickou koncepci historické syntaxe. Otiskl velké množství recenzí a zpráv z oboru a věnoval se též oborové bibliografii. Vědecký význam a autorita Zubatého byly už za jeho života mimořádné a jeho metodologický vliv se projevil jak u jeho přímých žáků mezi válkami, tak jejich prostřednictvím ještě i u generace následující. Zubatý patřil k velkým zjevům a tvůrcům moderní jazykovědy nejen naší, ale i světové.

 

Nejdůležitější díla:
České sloveso. Praha, 1915, 3. vydání 1980.
Studie a články I: Výklady etymologické a lexikální. Praha, 1945/49 (2 svazky) (eds. Oldřich Hujer – Václav Machek)
Studie a články II: Výklady tvaroslovné, syntaktické a jiné. Praha, 1954. (ed. Václav Machek)

 

Zdroje:
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
 
Odkazy: 
Smetánka, Emil. 1931. Prof. dr. Josef Zubatý. Naše řeč 15.
Oberpfalcer, František. 1931. Za profesorem Josefem Zubatým. Naše řeč 15.
Hujer, Oldřich. 1931. U rakve prof. Jos. Zubatého. Naše řeč 15.
Trávníček, František. 1955. Josef Zubatý jako bohemista. Naše řeč 38.
Hoffmannová, Jaroslava. 2005. Josef Zubatý.Akademický bulletin.
  

sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení