Ústav pro jazyk český, v. v. i. - Ústav pro jazyk český, v. v. i.

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

 
 
Adolf Patera (1839–1912) Alexandr Stich (1934–2003) Bohuslav Balbin (1961–1688) 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gifDaniel Adam z Veleslavina 100let-rokyxxx.gif 100let-rokyxx.gif 100let-rokyx.gifKarel-Ignac-Tham_1763_1816.jpgMartin-Hattala_1821_1903.jpgPavel_Eisner_1889_1958.jpgVaclav-Hanka_1791_1861.jpgVaclav-Machek_1894_1965.jpgVaclav_Ertl_1875_1929.jpgVilem-Mathesius_1882_1945.jpg Vladimir-Smilauer_1895_1983.jpg Zikmund-Hruby-z-Jeleni-1497_1554.jpg Zdeněk Tyl (1913-2008)cmejrkova-svetla.jpghavlova-eva.jpgfilipec-josef.jpgkopecnyfrantisek.jpgAdolf Erhart (1926–2003)Dokulil-Milos.jpg

 

Ústav pro jazyk český  › lingviste

František Trávníček

 

Frantisek-Travnicek_1888_1961.jpg

TRÁVNÍČEK, František (1888–1961). Absolvoval bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze mj. jako žák F. Pastrnka, E. Smetánky, J. Polívky, J. Zubatého. Za první světové války byl důstojníkem československých legií v Rusku. Habilitoval se r. 1920 v Praze, už r. 1921 byl povolán na nově založenou Masarykovu univerzitu do Brna jako profesor českého jazyka se zvláštním zřetelem k dialektologii československé a působil na ní až do konce svého života, v padesátých letech 20. stol. jako její rektor. Člen Československé akademie věd a předseda její lingvistické sekce. Zanechal po sobě rozsáhlé vědecké dílo z jazykovědné bohemistiky. Psal dílčí monografické stati i objemné syntetické práce o českém jazyce v celém rozpětí jeho historického vývoje od češtiny staré až po jazyk současný v jeho stratu spisovném i nářečním, od fonetiky přes gramatickou stavbu až k lexikologii a lexikografii. Věnoval hodně pozornosti otázkám jazykové správnosti a kultury, problémům vyučování mateřštině, otázkám ortoepie a pravopisu, české stylistice. Trvalejší dosah mají jeho nálezy na úseku české syntaxe synchronní, ale zejména historické, v níž navazoval na podnětné koncepce J. Zubatého. Nezdařilé byly jeho pokusy z doby po druhé světové válce o teorii „marxistické jazykovědy“.

   

Nejdůležitější díla:
Studie o českém vidu slovesném. Praha, 1923.
Moravská nářečí. Praha, 1926.
Neslovesné věty v češtině I–II. Brno, 1930, 1931.
Úvod do české fonetiky. Praha, 1932.
Slovník jazyka českého I–II. Praha, 1937, 4. vyd. 1952. (spolu s P. Vášou)
Mluvnice spisovné češtiny I–II. Praha, 1948, 1949.
Historická mluvnice česká 3: Skladba. Praha, 1956.
Jazykové zákampí. Výbor statí o naší mateřštině. Brno, 1961.

 

Zdroje:
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
 
Odkazy: 
Křístek, Václav. 1958. K sedmdesátinám akademika Františka Trávníčka. Naše řeč 41.
  

sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení