Ústav pro jazyk český, v. v. i. - Ústav pro jazyk český, v. v. i.

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

 
 
Adolf Patera (1839–1912) Alexandr Stich (1934–2003) Bohuslav Balbin (1961–1688) 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gifDaniel Adam z Veleslavina 100let-rokyxxx.gif 100let-rokyxx.gif 100let-rokyx.gifKarel-Ignac-Tham_1763_1816.jpgMartin-Hattala_1821_1903.jpgPavel_Eisner_1889_1958.jpgVaclav-Hanka_1791_1861.jpgVaclav-Machek_1894_1965.jpgVaclav_Ertl_1875_1929.jpgVilem-Mathesius_1882_1945.jpg Vladimir-Smilauer_1895_1983.jpg Zikmund-Hruby-z-Jeleni-1497_1554.jpg Zdeněk Tyl (1913-2008)cmejrkova-svetla.jpghavlova-eva.jpgfilipec-josef.jpgkopecnyfrantisek.jpgAdolf Erhart (1926–2003)Dokulil-Milos.jpg

 

Ústav pro jazyk český  › lingviste

Martin Hattala

 

Martin-Hattala_1821_1903.jpg
HATTALA, Martin (1821–1903). Rodák z Trstenné (dnešní Slovensko). Elementární vzdělání získal v otcovském domě, do školy („normálky“) vstoupil až v 10 letech. Gymnázium studoval na různých místech v Uhrách, dvouletou filozofii na arcibiskupském lyceu v Trnavě (1842–44), teologii ve Vídni. Po jejím ukončení se stal kaplanem a sepsal latinsky gramatiku slovenštiny ve srovnání s češtinou (1850). Od r. 1850 učitel na středních školách. V roce 1854 se habilitoval v Praze na slovanskou filologii. Ihned byl jmenován mimořádným profesorem oboru, v r. 1861 řádným. Pracoval vědecky na poli slovanské filologie srovnávací i filologií dílčích, zejména české a slovenské, v oboru hláskosloví a syntaxe; v ní své výklady začínal větou. Ve sporech o Rukopisy (Královédvorský a Zelenohorský) se postavil na stranu zastánců jejich pravosti.
Hattala vydal dvě menší mluvnice slovenštiny, který měly velký význam pro ustálení spisovné slovenštiny a které kodifikovaly její gramatickou stavbu a pravopis v podstatě v její dnešní podobě. Jeho hlavní zásluhy v oboru české jazykovědy spočívají v dílech o syntaxi, kterou u nás pozvedl na evropskou úroveň. Jeho Skladba českého jazyka (1855) je prvním celkovým zpracováním syntaxe češtiny. Zabýval se také fonetikou.

 

  

 

 

Nejdůležitější díla:
Krátká mluvnica slovenská. Prešpurk, 1852.
Skladba jazyka českého I. Praha, 1855.

Obrana rukopisu Královédvorského. Praha, 1911.

 

 
 
Zdroje:
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
 
 
Odkazy:
 
Jedlička, Alois. 1971. Stopadesáté výročí narození Martina Hattaly . Naše řeč 54.
Skalický, Bohumil. 1971. Martin Hattala a vývoj českého mluvnictví . Naše řeč 54.
 
 
 
 
 

 

sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení