Ústav pro jazyk český, v. v. i. - Ústav pro jazyk český, v. v. i.

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

 
 
Adolf Patera (1839–1912) Alexandr Stich (1934–2003) Bohuslav Balbin (1961–1688) 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gifDaniel Adam z Veleslavina 100let-rokyxxx.gif 100let-rokyxx.gif 100let-rokyx.gifKarel-Ignac-Tham_1763_1816.jpgMartin-Hattala_1821_1903.jpgPavel_Eisner_1889_1958.jpgVaclav-Hanka_1791_1861.jpgVaclav-Machek_1894_1965.jpgVaclav_Ertl_1875_1929.jpgVilem-Mathesius_1882_1945.jpg Vladimir-Smilauer_1895_1983.jpg Zikmund-Hruby-z-Jeleni-1497_1554.jpg Zdeněk Tyl (1913-2008)cmejrkova-svetla.jpghavlova-eva.jpgfilipec-josef.jpgkopecnyfrantisek.jpgAdolf Erhart (1926–2003)Dokulil-Milos.jpg

 

Ústav pro jazyk český  › lingviste

Jan Gebauer

 

GEBAUER, Jan (1838–1907)
 GEBAUER, Jan (1838–1907). Po maturitě na gymnáziu v Jičíně začal r. 1858 studovat teologii, ale po třech semestrech přestoupil na filozofickou fakultu v Praze; tam studoval filologii indoevropskou a klasickou (u Kvíčaly), slovanskou (u Hattaly a Sucheckého) a německou (u Kelleho). Souběžně pracoval (1861–65) v redakci Riegrova slovníku naučného. Po absolutoriu fakulty působil učitelsky na středních školách. Roku 1872 v Praze PhDr., 1873 habilitace (venia docendi pro obor české řeči a literatury). V letech 1879/80 se stal mimořádným profesorem oboru a zároveň prvním ředitelem semináře pro slovanskou filologii, r. 1881 jmenován profesorem řádným. Byl děkanem filozofické fakulty a zastával i funkci rektora univerzity. Člen Královské české společnosti nauk a České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, v zahraničí člen akademií v Krakově a Petrohradě. Jeho vědecké dílo opsalo pozoruhodný tematický oblouk. Zpočátku byly jeho odborné zájmy značně extenzivní a přesahovaly rámec jazykovědy (týkaly se mj. mytologie, folkloristiky apod.). Lingvistické zájmy Gebauerovy byly zprvu založeny velmi široce a byly do značné míry orientovány k obecné jazykovědě a lingvistické teorii. Podstatnou složku vědeckého díla Gebauerova v prvním období jeho činnosti tvořila dále tematika slavistická. Od poloviny sedmdesátých let se však Gebauerovo badatelské úsilí soustředilo k výzkumu češtiny samé v celém historicky dosažitelném rozpětí jejího vývoje; s tím souvisely i filologické práce přinášející popisy, interpretace a edice českých textů. Vědecké snažení jeho i jeho školy bylo zcela na výši soudobých jazykovědných metod v Evropě, zejména též zastávaných školou lipskou (tzv. mladogramatiky) a moskevskou.
Nejvýznamnějším dílem Jana Gebauera je čtyřsvazková historická mluvnice češtiny (1894–1929) a nedokončený staročeský slovník (druhý díl dokončil Emil Smetánka), obě díla patří mezi základní bohemistickou literaturu. Spolu s T. G. Masarykem dokázal, že rukopisy Královédvorský a Zelenohorský jsou padělky vyrobené nejspíše Václavem Hankou. Jan Gebauer se také podílel na vydání Pravidel hledících k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů (1902), které můžeme pokládat za předchůdce dnešních Pravidel českého pravopisu.

Elektronická verze Gebauerova staročeského slovníku je od r. 2006 součástí Vokabuláře webového, který vytvořilo oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český.

  

 

 

Nejdůležitější publikace Jana Gebauera:
Historická mluvnice jazyka českého. 1. díl Hláskosloví (1894), 2. díl Tvarosloví – Skloňování (1896), 3. díl Tvarosloví – Časování (1898), 4. díl Skladba (1929, k vydání připravil František Trávníček; reprint 2007). Praha.

Slovník staročeský 1–2. Praha, 1903, 1904.

 
 
Zdroje:
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
 
 
Odkazy:
Hodura, Kvido. 1957. Jan Gebauer a český spisovný jazyk. Naše řeč 40.
Boháček, Jan. 2007. Jan Gebauer (1838–1907). Akademický bulletin 9.
Marvan, Jiří. 2007. Jan Gebauer – osobnost mezi staletími. Vesmír 86.
 

 

sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení