Ústav pro jazyk český, v. v. i. - Ústav pro jazyk český, v. v. i.

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

 
 
Adolf Patera (1839–1912) Alexandr Stich (1934–2003) Bohuslav Balbin (1961–1688) 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gif 100let-roky.gifDaniel Adam z Veleslavina 100let-rokyxxx.gif 100let-rokyxx.gif 100let-rokyx.gifKarel-Ignac-Tham_1763_1816.jpgMartin-Hattala_1821_1903.jpgPavel_Eisner_1889_1958.jpgVaclav-Hanka_1791_1861.jpgVaclav-Machek_1894_1965.jpgVaclav_Ertl_1875_1929.jpgVilem-Mathesius_1882_1945.jpg Vladimir-Smilauer_1895_1983.jpg Zikmund-Hruby-z-Jeleni-1497_1554.jpg Zdeněk Tyl (1913-2008)cmejrkova-svetla.jpghavlova-eva.jpgfilipec-josef.jpgkopecnyfrantisek.jpgAdolf Erhart (1926–2003)Dokulil-Milos.jpg

 

Ústav pro jazyk český  › lingviste

Václav Ertl

 

GEBAUER, Jan (1838–1907)
ERTL,Václav (1875–1929). Vystudoval češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (státní zkoušky 1902). Učil na středních školách, posléze uvolněn k práci v akademické Kanceláři Slovníku jazyka českého a k redigování časopisu Naše řeč. V ní publikoval množství statí syntaktických a morfologických, lexikálních i významoslovných; užíval při tom někdy pseudonymy V. Marek, V. Nešpor, V. Nerad, V. Musil, V. Švarc. Od r. 1917 byl dopisujícím, od 1920 mimořádným členem České akademie věd a umění, od r. 1925 též mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Zasáhl v prvních desítiletích 20. stol podstatně do českého mluvnictví (hlavně současného) a do české lexikologie a lexikografie. Hodně pozornosti věnoval též otázkám jazykové správnosti a kultury.

Ertl měl značný vliv jako teoretik spisovného jazyka, spatřující hlavní kriterium pro posuzování jazykové správnosti v tzv. dobrém autorovi, jímž rozuměl úzus krásné literatury. Tento názor prostupuje v zásadě celým jeho dílem, které se vyznačuje racionálností a metodologickou uspořádaností, v mnohém předznamenávající pozdější práce členů Pražského lingvistického kroužku

.

  

 

 

Nejdůležitější díla:
 
Stručná mluvnice česko-slovenská. Praha, 1919, 2. vydání 1924.

Časové úvahy o naší mateřštině. Praha, 1929.

.

 
 
Zdroje:
Černý, Jiří – Holeš, Jan. 2008. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha.
 
 
Odkazy:
 
Zubatý, Josef. 1929. Václav Ertl. Naše řeč 13.
Hodura, Kvido. 1930. Recenze knihy Časové úvahy o naší mateřštině. Naše řeč 14.
Hodura, Kvido. 1949. Václav Ertl. Naše řeč 33.

Daneš, František. 1975. Sto let od narození Václava Ertla. Naše řeč 58.

 

 

sestavil Aleš Bičan, etymologické oddělení